Běh Zoo Ostrava pro Saolu 2026

Tento charitativní běh Ostrravské Zoo jsem objevil v roce 2023 a od té doby se z toho již stala doslova rodinná tradice 🙂 První rok jsem nakonec neběžel, kvůli zranění kolene a přišli jsme jen fandit ostatním. Další roky jsem již vždy běžel a postupně zlepšoval čas a Vojta s Nikčou se postupně přidávali taky. Trasa závodu vede přes témeř celou Zoo, měří 3km a je na ní převýšení 60m. 

A letos? Já jsem běžel 6km trasu (2x3km) , Niki 3km a Vojta poprvé také „dospěláckou trasu“ na 3km:-)

Dorazili jsme jako vždy trochu dříve, abychom si v klidu vyzvedli startovní čísla a trička a ještě si stihli projít kousek Zoo. Dostali jsme účastnické pásky a hurá dovnitř 🙂 Design i barva triček se jim letos opavdu povedly.

První startovala 3km trasa, při startu jsem fandil a povzbuzoval Niki a Vojtu, následně jsem šel bokem s cílem se rozklusat, zahřát a tak nějak se psychicky připravit než budu startovat já 🙂 Dal jsem si nějakých 800m prokládaných abecedou, protahováním a lehkými sprinty pro dobrý pocit. Vojtu jsem tipoval na nějakých 18minut, takže jsem po čtvrt hodině začal směřovat k cíli, abych ho mohl v cíli pochválit a třeba i vyfotit doběh. Vojta překvapil a tuto trasu zvládl v tempu 5:10 !!! Takže jsem ho bohužel nestihl. Celkově tedy za 15:37 a nezapřel geny, když nasadil závěrečný sprint podle hodinek tempo 2:15 !!! Ten pocit hrdosti si budu dlouho pamatovat, když Vojta ve svých 8 letech skončil 25. z 418 běžců všech věkových kategorii a minimálně před sebou nikoho mladšího neměl. Je to prostě borec.

Niki si to zaběhla taky v pěkném čase 22:59 – byla s výsledkem spokojená, protože letos tomu běhu moc nedala a spíše se soustředila na jiné aktivity.

6km trasa startovala až po doběhu posledního běžce 3km trasy, pred startem ještě skupinová rozcvička ve statovním poli a jde se na to. Od startu vedla trasa lehce do kopce až ke hlavnímu vchodu Zoo, takže jsem se snažil to nepřepálit a vcelku se mi to povedlo. Následoval seběh skoro přes celou Zoo až zebrám, místy to bylo hodně rychlé a musel jsem si dávat pozor ať se mi nezamotají nohy 🙂 Následně jsme vběhli do lesíku a začalo stoupání zpět k cíli. Snažil jsem se trochu šetřit síly, ale i tak ten výběh vzal hodně. Ale musím říct, že letos jsem si poprvé uvědomil, že dokážu zhruba odhadnout jak jsem na tom s energii a jak si mám rozvrhnout druhé kolo, když už jsem si to první proběhl. Krásně jsem si rozvrhl síly a nakonec mi ještě zbylo na můj klasický sprint do cíle v tempu 2:40 podle hodinek (tentokrát ještě větší výzva – sprint do kopce)